Něco o mě

 

 

Jmenuji se Monika.

 

Narodila jsem se 1. 7. 1979 v Praze, kde současně i žiji.

Mám ráda barvy, hory a přírodu, vůni lesa, hudbu, moji rodinu, přátele a inspiraci milými lidmi, smích a lisdkost.

Malování, tvoření, výroba čehokoliv mne bavily snad už od vždy. Jako dítě jsem chodila do výtvarného kroužku KD na Praze 8. Vedla jej skvělá lektorka, která nás děti vedla s velikým nadšením a radostí. Což zpětně velice oceňuji, neboť právě tak se tvoří nadšení pro věc. Jak šel čas prošla jsem učebním oborem zlatník klenotník, kde výtvarná práce byla součástí studia a to zejména tvorba návrhů šperků. Na maturitním studiu, které následovalo, jsem měla možnost zkusit si portrét či krajinomalbu. Na té mám nejraději stromy – pro jejich pestrost, stálost a sílu.

Při tomto studiu jsem díky své profesorce docházela na hodiny aktu, které byly taktéž moc dobrou zkušeností. Současně jsem chodila i na individuální hodiny kresby k akademické malířce Evě Lafkové. Té touto formou mnohokrát děkuji za její milý a citlivý přistup. Z jejích hodin čerpám dodnes a moc ráda na ně vzpomínám.

Toto období bylo skvělé, plné malovaní, kresby a učení se, vyústilo v talentové zkoušky na VŠ Pedagogickou v Praze se zaměřením na výtvarnou výchovu a v Hradci Králové se zaměřením na výt. výchovu a angličtinu. Zkoušky dopadly neúspěšně (v Praze pro veliký zájem uchazečů, v Hradci pro nesložení testů z Aj), nicméně nadšení pro tvorbu zůstalo.

Sama dnes maluji nejvíce pro radost, přátele a vlastní naplnění, ten pocit inspirace, co při malovaní zažívám.

Mám ráda olej, tuš a tužku. Tuš má totiž pro mne nádhernou vlastnost – tah, který jednou provedete už nezměníte. Olej je mistrovská disciplína. Je v něm překvapení, energie a tajemství hlubokých barevných odstínů. Olej miluju. V přírodě ted nacházím největší inspiraci.

Se svou dcerkou Luci jsme objevovaly kouzlo prstových barev ve vaně, pastelkou na zdi, kterou jsme melěly pro tento účel vyhrazenou. To díky Luci jsem začala dělat kurzy pro maminky a děti a poté jen pro děti. Ráda jsem si proto doplnila vzděláni o akreditovaný kurz „Instruktor volno-časových aktivit se zaměřením na výt. výchovu pro děti a mládež“. Luci je můj parták na malovácí a často první člověk, který nový obraz vídí.

Matouš náš první syn, je kluk plný elánu a krásné energie. Jeho projev barvou mne fascinuje, má svůj rukopis a vnímavost. S Matoušem na blizku beru štětec do ruky víc než ráda. 

V červnu 2012 jsem dokočila uspěsně studium předškolní a mimoškolní pedag. Od září pracuji jako učitelka ve školce - nyní MŠ Korycanská 14.

S potěšením a bez očekávání jsem v létě 012 a na podzim 012 absolvovala sebepoznávací arteterapeutický kurz akademické malířky, arteterapeutky a psychoanalitičky Kamily Ženaté. Po Kamile člověk není nikdy stejný, vždy je o kus dál, o pár kroků blíže k sobě a obrazem sebe, jakým opravdu je - děkuji!!! 

Od Října 013 se rozběhl projekt BAREVNÉ MALOVÁNÍ - kurz malování s prvky arteterapie pro děti. Kurzy jsou moc fajn, dětí je přiměřený počet cca. 12 a baví mne to. Děti malují, kreslí a tvoří, hledají vlastní tempo i vyjádření. Různorodost konečných obrázků je to, co je jedinečné. Nikdo nemá stejný výtvor, každý jsme jiný a to je nejvíc!!! Každý namaluje něco, co můžeme ocenit a to se učíme, hledat to krásné na každém z nás. Tento projekt běží stále, nyní v komunitním centru Vlna.

Někdy má i malíř chvíle bez barev, ale jeho vnitřní svět je barevný stále. Baví mne pohrávat si s vnitřním světem, inspirací, co čas od času přichází, čekat na ten pravý čas, kdy zase vezmu štetec a svět se na chvili zastaví.